Je rovněž třeba uvést, že akce je ryze amatérská a dosavadní traťový record lehce nad 44 minut o tom jasně vypovídá.
Na startu se nás potkalo 11 a pozdravit přišel i Pavel Novák, který se ale špatně oblekl a až na místě mu došlo, že polobotky, rifle a bílá košilka nejsou na běh optimální:-)) Pravděpodobně uvěřil řečem švagrové, ke které chodí na rehabku, na téma jakou mám super formu a vyhrávám závody jako na běžícím pásu, takže se závodu zalekl a veřejnosti předložil výmluvu na pracovní vytížení.
Kousek jsem u lávky rozklusl, zapózoval se spoluběžci všudypřítomným paparazziům
a už je tu start, po kterém celé startovní pole čítající 11 borců vyráží a to pěkně zostra. Garmin ukazuje tempo 4:20, o kterém pochybuji, že ho většina zúčastněných vydrží, takže v klid zpomaluji na 4:25. A dopouštím se chyby. Před nemocnicí asfaltka, po níž běžíme, zahýbá ostře vlevo z kopce a ostře vpravo. Všichni sbíhají na trávu už kus před zatáčkou, já čekám až na druhý seběh, protože mi to příjde kratší a díky zkratce se ze pozice ve středu dostávám s asi 15-ti metrovým odstupem na konec. Mám ovšem zase tu výhodu, že mohu zezadu hodnotit chyby v běžeckém stylu závodníků….
Pomalu se posouvám vpřed před Milana, Jirku, Roka, Tomáše, až předběhnu i Jirku Zeťáka a přede mnou zbývá už jen 5 mužů. Chrobák s Honzou a Honzou Kolegou jsou dost vpředu a vypadají velice svižně. Velmi rychlo přestávám uvažovat o tom, že bych je dobíhal:-). Za nimi běží Miloš s mladým Střípkem. Je mi jasné, že Honza Kolega, stejně jako loni, určitě přepálil a měl bych ho letos udělat, první 3km se ale držel na špici. Spíše doufám, že bych mohl stáhnout Miloše. Pokusím se zrychlit, čímž se moje tempo ze 4:30 změní na 4:35 a od té chvíle trvale pomalu klesá bez ohledu na vynakládané úsilí. Záhy opouštím myšlenku, že bych dvojku před sebou doběhl a raději sleduji, že z čela odpadl Honza Kolega. Ještě před mostem ho stahuji tak na 10 metrů. Za mostem se ohlížím a vidím, že už na něj vbíhá Jirka Zeťák. Sákryš, Jirka má vždycky drsný závěr, takže budu mít co dělat. Most po 5,2km za 23:10 dává tušit, že kolem pětačtyřiceti to dneska nebude.
Snažím se dohnat Honzu, ale ten přidává. Do kelu, já ho snad nedám. Naštěstí mu asi tak na 7km fakt dojde a jdu před něj. To už ale při letmém ohlédnutí zjišťuji, že přichází Jirkův čas a s tmou před očima se snažím uhájit páté místo. Tma netma, na začátku panelky jde přede mne, a kolegiálně mi nabídne, že doběhneme spolu. Já už ovšem nemám z čeho, takže od něj na posledních 400m dostávám nějakých 20s.
Nakonec je z toho 6-té místo, poprvé od roku 2000 čas pod 50 minut (předloni 58, loni 53, letos 49:11) a přesto jsem zklamán i když s váhou přes devadesát pět jsem byl jasně nejlepší:-). 
Z cílové fotografie je pěkně vidět, jak předstartovní soustředění vystřídalo uvolnění a radost nad dalším úspěšným absolutoriem.
Ta skutečně nejhodnotnější část ale na závodníky i jejich doprovod teprve čekala. 
Nejprve vyplavání a pára na bazéně a od 18:30 pořádná krůtička na rožni U Labutě zapíjená těmi nejvybranějším tuzemskými i zahraničními víny. A že jsme si letos zasloužili. Více než polovina závodníků v čase pod 50, to historie nepamatuje, navíc hned první dva závodníci šli v čase lepším stávajícího rekordu akce.
Jako každoročně padl návrh, že bychom běh příští rok už vypustili a šli rovnou do hospody, který byl nakonec, jako každoročně, o rok odložen:-).
No teď už teda zbývá jenom jakési to přechodné období a pak objemové, snad mi z něj nenaroste bachor.
Super výkon zlepšení za rok o 4 min je podle mě slušný ne? Vždyť jsi ještě Rohálovskou měl přes 53 min. Příští rok to už bude kolem 45min. A na fotkách je vidět, že nejsi se svým výkonem moc spokojen. Ale veřím tomu, že jak jsi seděl u stolu a před sebou víno a krůtu hned se ti nálada zlepšila :-). A pokud bachor naroste po vánocích opět vše půjde dolů, toho bych se nebál :-).
OdpovědětVymazat